S padesátkou na krku

Po třech sériích zamýšlení nad všednodenními i neobyčejnými zážitky je načase otevřít čtvrtou rundu.  Již jsem pojednala o životě ženy ve středním věku, o svých peripetiích s chovem slepic ve městě a o požehnaném roce oddechu. Několik měsíců jsem nenapsala ani řádku, neboť jsem stále doufala, že se mi rozbřeskne a narazím na zásadní a převratné téma, které spolu s Vámi postupně rozkryji, probádám, převrátím vzhůru nohama a z líce do rubu, prostuduji a dokonale poznám. Žel, zjišťuji, že materiál, který mám k dispozici, je opět docela obyčejný. Mám jen svůj život. Své vzpomínky, dny jsoucí a budoucí a k tomu myšlenky, které ty dny naplňují.

Být tak vypravěčem, který si umí vymýšlet fantastické historky... to byste si početli.

Být tak celebritou, která má za sebou pestrou a nevšední kariéru... chtěli byste znát každou podrobnost.

Být tak boháčem, co si může dovolit vydávat a marketingově zaopatřovat výpravné publikace plné blábolů... ale to byste asi číst nechtěli a ani já bych to nechtěla psát.

Jsem vděčná za nemnoho svých věrných čtenářů, kteří často uvažují podobně jako já, zažívají podobné banální příhody a dělá jim radost, když někdo ty obyčejnosti vysloví za ně. Buďte vítáni v novém cyklu našich příběhů!

PS: Usilovala jsem pro ně najít originální a vtipný nadpis. Po dlouhé námaze a desítkách přeškrtaných variant mi však nakonec jako nejvýstižnější připadlo úplně běžné slovní spojení. Takže jdu na to, s padesátkou na krku.


Číselně vyjádřenou hodnotu předmětu, tedy jeho cenu, tvoří nejen náklady na vznik té věci či služby, ale také vztah mezi poptávkou a nabídkou. A samozřejmě ještě další složky, ale toto není ekonomický sloupek a já nejsem ekonom.

Létací sny patří k těm, že kterých se nechcete probudit. Vznášíte se nad krajinou, děláte pomalé plavné pohyby a vnímáte svou lehkost, navzdory tomu, co by za normálních okolností ukazovala osobní váha. Takové sny se nezdají často a tak občas závidíme opeřencům, kteří se vznesou kdykoliv a letí kamkoliv se jim zamane.

V některých oblastech jsem dost nedůvěřivá. Například nevěřím, že se o mé soukromé informace někdo cizí postará lépe než já sama. S tím přesvědčením jsem se dívala na nabídku cloudů, které před lety vtrhly do elektronického světa. Někdo, koho neznáte, vám tvrdí, že "za pouhých x měsíčně zcela bezpečně uchováme vaše cenná data a jako bonus k nim...

Nejlepší nápady mi obvykle přicházejí ráno. Vyspalá, nasnídaná a upravená se na pár minut ocitám na vlastní planetě, kde vládne šťastný tvůrčí chaos, tryskají tam báječné myšlenky a vznikají plány na dokonalé uspořádání zbytku života, lhostejno, jak bude dlouhý. Po těch několika povznášejících minutách nastoupím do autobusu směr pracoviště a svět...

Tenhle světec měl u mě až do letošního února dveře zavřené. Vždycky mi vadilo to srdíčkové šílenství okolo jeho svátku. Časově je zasazen přesně mezi narozeniny mých dvou nejmilovanějších mužů, takže pro Valentýna mi nezbývaly myšlenky a tudíž ani pochopení.

Zní to jako z válečné příručky, ale nenašla jsem vhodnější termín. Nedávno mi přišel klasický dopis (opravdu, poštou v obálce) od kamarádky velmi blízké mému srdci, který mě jak velmi potěšil, tak zaskočil, ba dokonce zarmoutil. I když nikdo neumřel ani neonemocněl. Moje kamarádka píše: "Milá Evičko, ... prodali jsme náš dům a přestěhovali se do...

Od léta jsem nic nenapsala. Pořád jsem potřebovala něco stihnout, roztřídit, vyřídit, pokrýt pracovní povinnosti ve škole, obarvit to či ono, až mě překvapil podzim a po něm advent.

Jsou místa, kde vládne přísná geometrie plná pravých úhlů. Skla, betonových sloupů a ocelových rámů. Barevnost zásadně šedá, černá, bílá. V takovém světě se věci ukládají do srovnaných řad, sloupců, šanonů, zásuvek, aby nic nerušilo estetiku velkých čistých ploch. Někdo dokáže efektivně pracovat jen na uklizeném stole a rovná si i hrnek s kávou,...

Na dovolených bez dětí se dobře přemýšlí. Jelikož nastaly ideální podmínky, zase si mohu v klidu dumat, rozjímat, rozhlížet se po světě a mám na to spoustu času. Vám všem tedy srdečný pozdrav z prázdnin!

"Legíny, opilci a děti říkají vždycky pravdu." Tohle jsem se dočetla na stojací tabuli před jednou holešovickou kavárnou. Možná ti pravdomluvci byli v jiném pořadí, ale to nemá vliv na mou dnešní úvahu.