5140105536026345

Můj nikoli temný středo-věk

Pro psaní hledám a nacházím inspiraci v životě, přemýšlení, modlitbách, knihách, rozhovorech s milými lidmi a všem, co mě potkává. Nedám dopustit na obyčejný sešit a tužku, protože pro množství zážitků a myšlenek bych zapomněla jedno pro druhé a k žádnému zpomalení by tak nemohlo dojít. Nejde o spojitý příběh, pokouším se vyslovit nahlas to, o čem přemýšlím. Věřím, že se svými myšlenkami nejsem osamocená a pokud v někom ze čtenářů způsobí pozitivní rezonanci, bude mi potěšením.

Jsem zcela přesvědčená, že jedním z pilířů ženské elegance jsou pěstěné nohy nazuté v perfektně padnoucích střevících na vysokých podpatcích. Dokonce, čím vyšší a štíhlejší tento pilíř může být, tím dráždivějšího účinku bývá dosaženo. Má kamarádka sice razí teorii o tom, že je důležitější nosit "podpatky v hlavě" (tedy chovat se dámsky, jako by je...

Jistě to schytám od své domácí jazykové policie za nevhodné použití výrazu "stream" a možná i za některé další. Protože jsou v mém archaizujícím pojetí trapné a nemístné. Asi je to pravda, ale vůbec mi to nevadí. Nespornou výhodou středo-věku je totiž, že se člověk nebere moc vážně a nějaký ten trapas si klidně může dovolit. Beztoho mu už v...

Při poslední návštěvě gynekologie mi sestřička kromě obvyklých dotazů a měření tlaku podala také žádanku se slovy: "Vy už máte nárok." Byl to poukaz na mamografické vyšetření. Oho! Všechny novinky mě baví a tak jsem se začala těšit, co nového a zajímavého zase zažiju.

Přiznávám dobrovolně, že nedělní vycházky jsem odmala považovala za ztrátu drahocenného volného času.

Jen žádné lelkování. Čučení může být ospravedlněno jen: a) předchozí přemírou odvedené práce, b) potřebou relaxace, c) existenciálními úvahami. Nebo se nemusí ospravedlňovat vůbec.

Je tu v Praze jedno místo, co velice hodně připomíná jihočeskou rybničnatou krajinu. Je to místo poněkud kapesní, ale moc krásné, včetně hráze porostlé velmi, ale opravdu velice starými duby. Jsou starší než všichni právě žijící lidé a vzbuzují zvláštní úctu. Tam se vždycky uklidním a zase začnu místo věčného spěchání snít. Dneska jsem přicházela a...

Jaké byly moje priority v dětství, na to si už dneska nevzpomenu. Nejspíš být najedená, mít čas na hraní, na čtení, mít udělané věci do školy a nepropásnout Studio kamarád.

Trochu mě rozčiluje, že v tomhle panuje taková nejistota. Jak mám najít střed, když neznám vzdálenost krajních bodů úsečky? Většina lidí zná svůj bod A, tedy datum vlastního narození. Můj bod B se podle statistiky nachází přibližně v roce 2055. Co se ale všechno do té doby může semlít, vám jistě nemusím vykládat. Jak má tedy člověk vědět, jestli je...