Kopřiva - přítel člověka

Dneska cestou z práce jsem se rozhodla pro pěší cestu přes les. Plácám si za to po rameni, sice mě to stálo hodinu času, zato jsem si po telefonu popovídala s oběma maminkami, zjistila, že kromě labutí jsou na rybníce ondatry (nejspíš), pár minut jsem se slunila na kládě, přinesla si domů pár špendlíkových větviček a u meandrů potoka na mě čekal báječný dáreček - PRVNÍ JARNÍ KOPŘIVY! Kdo se ofrňuje, ten je odsouzen kupovat si drahé preparáty ze sladkovodních řas a sušeného ječmene, aby učinil zadost důkladnému jarnímu detoxu vlastního těla. Ale kdo věří, že jsou pravdivé rady zkušených bylinkářek, jakož i nespočetné bylinkářské příručky, ten si tu (zatím jen mírně) pálivou nádheru natrhá, opláchne a dá do mixéru s vodou a citrónovou dužinou.  Za chviličku to scedí a má neuvěřitelně osvěžující a určitě děsně zdravý drink. 

PS: Dneska těch kopřiv bylo ještě málo, tak jsem k nim přihodila kolečko zázvoru. Nemůže uškodit!