6. Ukojená potřeba

Při poslední návštěvě gynekologie mi sestřička kromě obvyklých dotazů a měření tlaku podala také žádanku se slovy: "Vy už máte nárok."  Byl to poukaz na mamografické vyšetření. Oho! Všechny novinky mě baví a tak jsem se začala těšit, co nového a zajímavého zase zažiju.

Mammacentrum na jižňáku je výborně zorganizované pracoviště, kde to jen sviští. Nikde se nic a nikdo nehromadí, zdejší odborné zaměstnankyně jsou věcné, vlídné a profesionální . Seděla jsem v čekárně a sledovala instruktážní video, poučila se, co mě čeká v ordinaci a jak doma provádět samovyšetření prsu. Za chvíli se rozsvítilo moje číslo a šla jsem do kabinky. Co se týče svlékání před cizími lidmi, nejsem zrovna otrlá. Tak jsem se uklidňovala myšlenkou, že moje vnady určitě nejsou to nejhorší, co ta žena za dveřmi za svůj život viděla. Přeci jen, chodí sem převážně dámy starší 45 let.

Samotné vyšetření je spíš legrační. To, co si jindy hýčkáme v krajkových podprsenkách, aby to mělo půvabný okrouhlý a blahobytný tvar, je tady zhněteno, rozprostřeno na jednu desku a splácnuto jako lívanec druhou deskou. Nebolí to, ale vypadá příšerně. Nicméně, jako odškodné za ten trapas se člověk vzápětí dozví, jestli je v této oblasti zdráv a může být následující dva roky v klidu. A tak to bylo. Sestra v oddělení výdeje mi s úsměvem a ujištěním, že je všechno v pořádku, podala písemnou zprávu, kterou jsem si hned se zájmem přečetla. Mimo jiné tam stálo: "...pokročile redukovaná žláza..."

Jestli tomu rozumím dobře, jde o mléko. A hned se mi to vybavilo. Obě moje miminka byla v příjmu potravy vášnivá a pila až do úplného odpadnutí. To první se kojilo tak hltavě, že se při pití div neutopilo a odpadlo vždycky po malé chvilce, protože mu došel dech. O jídlo nebo pití se hlásilo nejdéle po hodince. Těch dobrých rad, co jsem si tenkrát na to téma vyslechla od moudrých žen!

Druhé miminko předvádělo sice dramatický úvod (mléko nebo smrt) a přisávalo se takřka "s rozběhem", zato při pití si počínalo důkladně a efektivně. Vzpomínám si, jak se mě táta jednou při kojení ptal, jaké to je. Tenkrát jsem se nad tím zamyslela a odpověděla, že vlastně velmi příjemné. Cítím, jak tekutinu vysává z velké hloubky a jak tou žlázou proudí. Že je to vlastně svého druhu sexy a velmi intimní zážitek. Dítě mlaská, ručičkou si přidržuje zdroj svého blaha a spokojeně se vrtí. Z obrovského napětí na začátku je úžasné uvolnění na konci, kdy děťátko už nemůže, usne sytostí a vyčerpáním a z koutku mu stéká poslední sladká kapička.

Jednou jsem na ulici viděla obrázek, který zkusím popsat: Mladá maminka, nečesaná, nelíčená, ledabyle ustrojená do khaki trička, se sluníčkářskou sukní si vepředu na těle nese dítě uvázané v šátku. To spí, oběma ručičkama objímá její ňadro a na tomtéž má hlavičku položenou jako na polštáři. Jeho výraz jednoznačně prohlašuje - " můj ráj, moje všecko, nedám". Vzezření celé dvojice bylo fascinující. Fotografovat bych si je nedovolila.

Takže zpátky k té pokročilé redukci. ANO, je to vysvědčení o stárnutí. NE, není čeho litovat, protože co bylo, bylo krásné a bylo to doopravdy. Jsem s tím spokojená.