9. Odborníci na chytání mlhy

Nejlepší nápady mi obvykle přicházejí ráno. Vyspalá, nasnídaná a upravená se na pár minut ocitám na vlastní planetě, kde vládne šťastný tvůrčí chaos, tryskají tam báječné myšlenky a vznikají plány na dokonalé uspořádání zbytku života, lhostejno, jak bude dlouhý. Po těch několika povznášejících minutách nastoupím do autobusu směr pracoviště a svět je zase obyčejný. Škoda. Ale  někdy i ta krátká chvilka inspirace stojí za to, protože dokáže vybarvit celý den.

Dneska jsem vykračovala do MLHY. Do tajemného vlhkého něčeho, co většina lidí označuje jako "brrr fůůůj hnusná mlha". Já ji ale mám ráda. Krásně rozptyluje světlo a nese zvuk úplně jinak. Zastírá obrysy věcí a některé dokonce úplně skrývá. Líbí se mi její tajemství, ale asi je to i proto, že nemusím usedat za volant. Nebo také proto, že trvá jen chvíli a po ní je zase svět čirý a čitelný a jakoby umytý. Kdysi v dětství jsem se s partou kamarádů ocitla za soumraku kdesi na svazích Ještědu, u pomníčku havarovaného letadla. Zřítilo se v roce 1948 díky husté oblačnosti, jinak řečeno mlze. Přestože už měla být tma, mikrokapičky rozptýlené ve vzduchu jakoby prosvětlovaly a zároveň zastíraly hustý porost smíšeného lesa. My se báli, abychom se navzájem neztratili, tak jsme se drželi jeden druhého, co to šlo. Bylo to hezké a patří to do sbírky mých velmi silných zážitků.

Samotné slovo MLHA je zvláštně zvukomalebné a docela obtížné k vyslovení. Slováci témuž jevu říkají HMLA a to zní úplně stejně divně. Asi jako zkratka HTML nebo tak, člověk prostě neví, co na něho číhá. Mlha se umí plížit, válet, zvedat se, rozvalovat, obalovat, zahalovat, naznačovat... Pronikla i mimo meteorologické jevy. Dostala se například do informačních sítí a začala mást stopy i fakta. Jakmile pronikla do mezilidských vztahů, podkopala důvěru, protože mlžení je jasnou známkou toho, že jeden před druhým něco tají. Většinou se proti mlze dá nějak bojovat. Mlhovými světly na silnici, laserem při odstraňování šedého zákalu, křížovým výslechem při podezření na lháře, klávesnicemi počítačů při potírání dezinformací atd.

Mně ale nejvíc imponuje způsob, jakým si s mlhou poradili drobní osminozí tvorové, na které jindy spíš nadávám. Málokdo má totiž rád pavučiny za nábytkem či pod stropem svého obydlí. Tihle mrňousové, aniž by o tom věděli, dokázali z lepivého vlákna a vzdušné vlhkosti vytvořit skvosty pozoruhodné a pomíjivé krásy, nad kterými se za mlhavého rána tajil dech.

A já ti děkuji, neznámý pavoučku, žes mi na obyčejném kovovém zábradlí dneska ráno ukázal něco tak krásného, jako jsou perličky mlhy vysrážené na tvé síti.