8. Údery vesel

Slyšela jsem je duchu celý týden.

Ve zprávách se objevovali ministři školství a zdravotnictví, před kamerou ředitelé škol předváděli, jak jsou připraveni provádět povinná hygienicko - protiepidemická opatření, náhodně vybrané maminky s malými školáky dávaly rozhovory o tom, na co se těší a co jim naopak komplikuje život. Obchodní centra nabízejí obzvláště výhodné komplety školní batoh plus naplněný penál a čistě oblečený školák zdarma, pytlík i s bačkorami nebo již připravený vak na tělocvik, stačí do něj přihodit cvičky příslušné velikosti a vyprat zapocené tepláky, které zůstaly ve staré igelitce z loňského roku (Honzíku, kam sis tu igelitku v červnu hodil, není pod postelí?).

A zatímco se roztáčí tenhle každoroční barevný cvrkot plný čistých sešitů a dosud neupatlaných krabiček na svačiny, v pozadí, skryti před pohledy veřejnosti, zasedli stateční galejníci k veslům a začínají rozrážet hladinu pravidelnými údery. Většinou jsou to spíš galejnice (ženské víc vydrží). V přípravném týdnu už stihly úvodní poradu, školení bezpečnosti práce a protipožární ochrany, kurz první pomoci, další dvě porady případně i lékařskou prohlídku. Některé už mají vyzdobenou třídu, jiné ještě pobíhají od kopírky ke knihovně, vystřihují, lepí a laminují, trochu vyšilují, že to nestihnou, shání kladívko (v šuplíku s nářadím, milé dámy, ale vrátit na místo!!!). Všechny bez výjimky odevzdávají roční tématické plány, sestavují seznamy, tabulky, odpočítávají sešity, odpovídají na zbytečné maily rodičů a jsou neustále vyrušovány mnoha intervencemi ze všech možných stran. Těch činností je tisíc a jedna a přestože mají za sebou sedm týdnů dovolené, po prvním pracovním týdnu padají na ústa vyčerpáním. Horší to ještě bude, protože do školy vtrhnou žáci a nastane hlahol, křik a rvačky, bude potřeba zajistit dozory, služby, přihlášky, kroužky... Z té galéry se dá vystoupit zase až na začátku příštího léta. Do té doby: "ááá - raz, ááá - dva...." Vesla se budou rytmicky zanořovat a vynořovat den za dnem. Některé dny budou klidnější, většina z nich ale bude rušných, plných jak čisté radosti z dětí a smysluplné práce, tak drsných situací, kdy je člověk učitel konfrontován s nezvyklými alergickými projevy senzitivních žáků, chronickým zapomínáním pomůcek, nezvládnutými emocemi, rozvráceným rodinným prostředím, nerozumnými požadavky rodičů a často i dětským smutkem.

Údery těch vesel slyším, ale dívám se jen z dálky, myslím na svoje milé kolegyně a kolegy a přitom sama nejsem přikovaná. Je to statečný učitelský národ a mají můj obdiv za lásku, vytrvalost a sebezapření, se kterým denně bojují za kultivaci nové generace.

A já, z toho všeho vyvlečená, se místo veslování projíždím po jihomoravských cyklostezkách, kochám se krásou vodní hladiny a svahů plných révy, stopuji lovce mamutů a už plánuji, jak budu na vánoční výstavě pod Betlémskou kaplí předvádět barvení vlny pomocí rostlin. Mám také plné ruce radostné práce, ale jiné. Teď teprve začíná vynikat krása zpomalení, po kterém jsem tolik toužila.

Tak, milé učitelstvo, ať už s písní na rtech nebo s roubíkem mezi zuby, přeji všem dobrý nový školní rok!