5. Svět dokulata

Jsou místa, kde vládne přísná geometrie plná pravých úhlů. Skla, betonových sloupů a ocelových rámů. Barevnost zásadně šedá, černá, bílá. V takovém světě se věci ukládají do srovnaných řad, sloupců, šanonů, zásuvek, aby nic nerušilo estetiku velkých čistých ploch. Někdo dokáže efektivně pracovat jen na uklizeném stole a rovná si i hrnek s kávou, psací náčiní a notebook tak, aby ležely na jedné přímce či rovnoběžně s hranou stolu.

Mám k tomu uspořádání respekt, avšak mým tvůrčím východiskem je kruh, víření spirál, hromádky předmětů, obrázků, materiálu a vše v neustálém pohybu. Tu a tam se objeví zřetelný řád, když je potřeba sumarizovat výsledky práce, uspořádat barvy do lahodného spektra, naplánovat činnosti. Většinou je však nezasvěceným očím tento systém skryt a podléhají dojmu, že zde vládne chaos. Chaos je ovšem docela jiná kategorie. Znamená buďto velké prázdno (u mě nepřipadá v úvahu) nebo příliš neuspořádané přeplněno (této hrozbě čelím aktivní protichaosní politikou).

Nejspíš proto je mi tak dobře v krajině odlehlé, přímořské, turisticky nepřetížené (teď riskuji, že to pokazím, ale publicita mých článků naštěstí není nijak extrémní), a tou je Bretaň.

Začnu od neživé přírody. Kameny jsou tu dočista ohlazené, ať mořem (balvany, balvánky i malé oblázky), nebo větrem a deštěm (menhiry, dolmeny, křížky na rozcestích). Pokud se mezi neživé počítají i lidská obydlí, pak mají nápadně často obloukové vstupní dveře, okna, zaoblené hrany schodů, lemy záhonů před vchodem a někdy i doškové střechy, které připomínají huňatou duchnu samý kopeček. Od silnice k domkům nikdy nepřijíždíte podél pravoúhlého nároží, ale příjezdové cesty mají trychtýřovitý tvar, jako by vás zahrada u domku chtěla vlídně vcucnout.

Pobřeží bretaňského výběžku je velmi tvarově rozmanité a členité. Díky velkým rozdílům mezi hranicí přílivu a odlivu poskytuje v každou hodinu jinou scenérii plnou křivek skal, pláží a rovinek s rybářskými bárkami uvázlými na šestihodinové souši. Pak se moře pod loďku vrátí a můžete vyplout třeba na lov. Téměř před každým domem rostou velké koule nádherných hortenzií, plné zářivých i pastelových kulatých květenství, nad kterými se tají dech. Na jediném keři se vystřídá celá škála barevných odstínů. Chvílemi ty vesnické domky připomínají Hobitín, když tak splývají s okolní zelení nebo jsou pokryté buclatou duchnou doškových střech.

Další výčet kulatostí by byl nekonečný a v podstatě nudný. Jen namátkou: úhlavní pochoutkou Bretonců jsou palačinky zvané Crêpes. Gâteau Breton je kulatý už proto, že je to koláč. Každá ryba zde ulovená má kulaté oči a krabí krunýř druhu tourteau je rovněž kulatý jako čerstvě upečený chleba.

Co mi ale připadalo nejkulatější, byla pohoda, kterou jsme tam zažívali. Pan domácí nám každé ráno kladl na zahradní stůl talíř čerstvě a vlastnoručně upečených palačinek. Lidé zde jsou vesměs vlídní a rádi si povídají. Čím méně umíte francouzsky, tím horlivěji, ochotněji a intenzivněji vám ve své řeči vykládají. Francouzština je také kulatá. Zkuste si vyslovit třeba "Bonjour!" a všimněte si, jak se vám ústa zakulatila. A od pozdravu k políbení je opravdu maličký krůček. 

Dobré a kvalitní jídlo je tu zákonem. My, co k tomuto tématu máme obzvláště vřelý vztah, oceňujeme, s jakou láskou a pečlivostí vám oblá madame v pekařství připraví sendvič nebo cukrář naservíruje požadované koule zmrzliny. Jak malebnými slovy je popsáno menu, které budete večeřet a jak je každá porce chuťově i vzhledově vyladěná do nejmenšího detailu. Nikdy žádné šup šup s jídlem!

A tak mám za to, že kulatý svět je vlídnější a příjemnější. Mí milí přátelé, můžete-li si vybrat, jestli budete vyrábět balíky sena kulaté jako balíček albertek nebo hranaté jako paklík polomáčených (hranaté se každopádně lépe skladují), zvažte, zda ty kulaté vaší krajině přeci jen nesluší lépe.