Ani v zimě barvíř nemusí skládat ruce do klína. Naopak, má více času hrát si v kuchyni, třeba s obyčejnými cibulovými slupkami. A i tentokrát dojde k překvapivému výsledku, to si pište!

Tři příspěvky, které Vám přiblíží možnosti přírodního barvení v domácích podmínkách. Díky jednoduchým postupům si i bez hlubokých znalostí chemie dokážete vlastnoručně obarvit látku nebo přízi s pomocí rostlin a jejich výtažků.

Věřte nevěřte, i když příroda uklidila skoro všechno zelené, pořád se dají najít rostliny, které jsou dobrým zdrojem barviva. Tentokrát volba padla na obyčejné kapradí.

Kdo by neznal ruce dohněda obarvené od zelených slupek ořechů... Letos můžeme zkusit lepší variantu a obarvit něco jiného, třeba vlněná klubíčka.

Konečně se dostalo na kvítky, které mi dřív připadaly obyčejné až dokonce mírně smradlavé (za to se jim omlouvám). V posledních dvou letech jsem objevila skryté kouzlo afrikánů, o kterém jsem dřív neměla ani tušení. Nechte se inspirovat, prosím.

Tentokrát Vám představuji hvězdu českého barvířského nebe. I když není původním domácím druhem a jeho předkové dávno uprchli z kulturních zahrad do volné přírody, nijak mu to neubralo na kráse. Vyzkoušejte kouzlo ZLATOBÝLU KANADSKÉHO!

Pokud ve své zahrádce najdete bujnou rebarboru a opravdu už nechcete dělat další koláč nebo zavařeninu, mám pro vás tvůrčí tip z jiného soudku. Jak jinak, rebarborou se dá i barvit vlna!

Kopřiva rozhodně není obyčejná. Za starých časů zachraňovala chudé lidi svým pevným textilním vláknem, v našich dobách ji využíváme jako léčivo, potravinu i kosmetický prostředek. A barvíři, jak jinak, ji strkají do velkého hrnce a... Pojďte si to také vyzkoušet!

Konečně došlo na můj oblíbený strom! Přišla ta správná chvíle a je třeba ji využít. Každé ráno můj pohled směřuje do údolí Botiče, na jehož břehu stojí trojice krásných vzrostlých bříz. Tančívají ve větru, třpytí se v dešti a slouží i jako rozhledna ptákům, kteří neváhají obsadit úplně horní větvičky a na nich se houpat. To bych se tedy bála......